Baraka
Baraka
USA | 1992 | 97 minut | Dokument, Umělecký
Legendární umělecký dokument Rona Frickeho.
Fascinující záběry ze čtyřiadvaceti zemí světa jsou střihem a triky rytmizovány v souladu či kontrastu s působivou hudbou. Blok přírodních krás střídají náboženské obřady všeho druhu a do kontrastu k myšlenkové závažnosti těchto obrazů je postavena část věnovaná devastaci zemského povrchu a "civilizaci" jejího obyvatelstva.
Ron Fricke stál za kamerou při natáčení věhlasného snímku Koyaanisqatsi (1983). Tato první část uměleckého dokumentárního cyklu režiséra Godfreyho Reggia a hudebního skladatele Philipa Glasse zachytila umělecky výjimečnou formou obraz industrializovaného amerického kontinentu. Druhou částí zamýšlené trilogie bylo Powaqqatsi (1988), fascinujícím způsobem ztvárňující krásu a ošklivost Třetího světa. Oba filmy spojovala experimentální forma; výtvarně působivé záběry byly střihem a triky rytmizovány v souladu či v kontrastu k minimalistické hudbě. Obrazová a zvuková patetičnost obou filmů se podřizovala jejich hlavní myšlence: ukázat ohroženou krásu naší planety a přispět k její záchraně. Vzhledem k náročnosti projektu byla odložena realizace třetí část trilogie (Naqqoyqatsi - dokončena v roce 2001); jakoby místo ní vznikla v roce 1992 Frickeho Baraka.
Struktura filmu je však odlišná: záběry, natočené v průběhu čtrnácti měsíců ve čtyřiadvaceti zemích světa, směšují formu i obsah předchozích filmů. Působivě nasnímané scenérie exotických zemí a trikové záběry známých míst tvoří album, v němž za sebou následují do větších celků spojené sekvence. Blok přírodních krás střídají náboženské obřady všeho druhu; v kontrastu k myšlenkové závažnosti těchto obrazů následuje část věnovaná devastaci zemského povrchu a "civilizaci" jejího obyvatelstva. Bezproblémový tok zajímavých obrázků je doprovázen stejně bezproblémovou elektronickou hudbou, občas oživenou vpádem reálných zvuků.
Na rozdíl od Reggia, který nazval své snímky podle slov z jazyků přírodních národů, zvolil si Fricke termín, užívaný ve starobylém islámském súfismu: baraka znamená štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj".
režie: Ron Fricke
zvuk: beze slov 5.1
titulky: bez titulků
formát obrazu: 1:1,85