Kalamita /restaurovaná verze/
Kalamita
ČR | 1981 | 96 minut | Hořká komedie
Digitálně restaurovaná tragikomedie Věry Chytilové.
Po vynucené sedmileté pauze a angažmá v Krátkém filmu se Věra Chytilová mohla na konci 70. let vrátit na Barrandov. Prakticky souběžně natočila dvě hořce úsměvné morality, Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979) a Kalamitu (1980).
Kalamita se zaměřuje na mladého vysokoškolského absolventa Honzu (Boleslav Polívka), který začíná pracovat u železnice. Zatím není sžitý s pravidly nového prostředí a svou nepřipraveností dává vyniknout okolnímu konformismu a stereotypům. Při tom odhaluje neexistenci schopného vedení, potažmo nefunkčnost celého systému. Završením hrdinovy iniciace se stává jeho první jízda vlakem v roli strojvedoucího, při které koleje zasype lavina. Do drobných osobních konfliktů zasahuje vyšší moc, která zpohodlnělé občany nutí opustit bezpečné pozice.
Vyšší síly zasahovaly i do natáčení Kalamity, které probíhalo pod dohledem cenzury v pěti etapách během zimy 1978 a 1979. Kvůli chřipkové epidemii a problémům s počasím muselo být ovšem filmování úplně zastaveno. Volný čas využila Chytilová k realizaci Panelstory. Teprve pak se vrátila ke Kalamitě.
Kousavé podobenství o morální apatii československé společnosti sice bylo po několika nařízených úpravách schváleno a uvedeno do kin, ale bez reklamní kampaně. Divácký zájem byl přesto tak velký, že došlo k zákazu promítání v Praze.
Digitální restaurování tohoto filmu z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery realizoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie ve společnostech UPP a Soundsquare.
Zdrojem pro digitalizaci byly originální negativ obrazu a originální negativ zvuku. Materiály jsou uloženy v Národním filmovém archivu. Restaurování proběhlo v roce 2024.
hrají: Boleslav Polívka, Dagmar Bláhová, Jana Synková, Marie Pavlíčková, Jaroslava Kretschmerová, Zdeněk Svěrák, Václav Švorc, Bronislav Poloczek
režie: Věra Chytilová, scénář: Josef Šilhavý, Věra Chytilová, kamera: Ivan Šlapeta, hudba: Laco Deczi