Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí
Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí
ČR | 2006 | 91 minut | Smutná komedie
Suchá komedie z nádraží.
Celovečerní debut spoluscenáristů a režisérů Pavla Göbla a Romana Švejdy Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí je adaptací téměř stejnojmenné hry Reného Levínského, kterou autor napsal pod pseudonymem Samuel Königgratz pro svůj domovský královéhradecký soubor Nejhodnější medvídci. Ti nastudovali představení v Hradci Králové spolu s pražským divadlem Na tahu (nominace na cenu Alfréda Radoka za nejlepší současnou divadelní inscenaci). Později se hra s úspěchem hrála v Praze (Divadlo v Dlouhé), v Karlových Varech, ve Zlíně a jinde. Podle slov producenta Jiřího Konečného jejím přepisem vznikla "současná, přiměřeně suchá, lehce absurdní filmová tragikomedie o středně velkém českém nádraží v létě." Vyprávění se odehrává (kromě jednodenního prologu a desetidenní přestávky) v průběhu jednoho červencového týdne a soustřeďuje se na humorně laděný popis vztahů mezi železničáři a zároveň i na popis jejich práce. Vše se odvíjí v dopravní kanceláři, v kolejišti a především v nádražní hospodě a jejím okolí. Téměř tu nejsou žádní cestující (pokud ovšem necestují vlakem nádražáci samotní). Den po dni se tak seznamujeme s rutinní činností různých profesí (výpravčí, posunovači, traťmistr ad.) i s vývojem několika citových karambolů... Realistický obraz nepochybně pravdivě vystihuje neutěšenou situaci Českých drah. Vedle Jaroslava Duška se zde objevuje několik mladých divadelních herců a řada neherců, z nichž většina však má zkušenosti s amatérským divadlem. Natáčelo se na nádraží Žatec-západ.hrají: Jiří Vymětal, Jaroslav Dušek, Igor Chmela, Petra Beoková, Milada Jašová, Roman Slovák
režie: Pavel Göbl, námět: Samuel Königgratz, scénář: Ráchel Levinski, Pavel Göbl, Roman Švejda, kamera: Jan Horáček, hudba: Antonín Veselka
Více o filmu:
