Ženy pro měny
Ženy pro měny
ČR | 2004 | 77 minut | Dokument
Film o koloběhu peněz kolem ženských těl ve společnosti. Tragikomedie ženského života.
Celovečerní absolventský snímek režisérky Eriky Hníkové Ženy pro měny se svým námětem vydává na tenký led kritiky dnešní konzumní společnosti. Publicisticky zpracovaný dokument na aktuální téma mediálně utvářeného standardu ženské krásy" byl natáčen časosběrnou metodou v průběhu jednoho roku. Režisérka, která docílila u protagonistek nezvyklé otevřenosti, často vstupuje do děje jako tazatelka. Ke zdůraznění rozsahu zobrazovaných problémů zařazuje alarmující statistické údaje ve formě titulků. Nezalekla se ani použití drastických záběrů z plastických operací. Druhou, konečnou verzi filmu uvádí v distribuci pro kina na nosiči DVD (tzv. public video) společnost Bontonfilm. V úvodu režisérka zkoumá vytváření mediálního obrazu ženského těla; ten je ovlivněn diktátem peněz a má celospolečenský dosah. Pokouší se objektivně vyzpovídat šéfredaktorku prestižního měsíčníku Cosmopolitan, který se jako jeden z řady podobných časopisů významně podílí na současné posedlosti kultem krásy. Vyptává se i několika dalších zástupkyň vydavatelství Stratosféra, jež spoluvytváří fenomén dokonalého ženského těla. Později toto téma režisérka pozvolna opouští a sleduje individuální osudy vybraných hrdinek. K postižení problémů volí několik prototypů žen, jejichž názory, představy a osudy vzájemně konfrontuje. Ženské hrdinky, které v různých intencích přemýšlejí o svém těle a také s ním rozdílně nakládají, jsou tak nemilosrdně podrobeny analytickému a srovnávacímu pohledu, jenž záměrně upozaďuje jakékoliv jiné životní potřeby či události. Zakladačka plechů Eva bude sama se sebou spokojená až po plastické operaci povadlých prsů, pro studentku Karolínu se její tělo stalo objektem přehnané kosmetické péče, účetní Magda jej naopak trápí neustálými dietami a sportovně založená gymnazistka Zuzana přichází do modelingové soutěže, a během roku se z nevinné dívky stává možnou budoucí ikonou z módních časopisů. Z mozaiky ženských těl a posedlostí je tak vytvořen tragikomický příběh o obyčejných ženách, které přijímají současný ideál ženské krásy a chtějí se mu co nejvíce přiblížit. První verze snímku, která sklidila několik ocenění, měla copyright 2003.režie: Erika Hníková, námět: Erika Hníková, scénář: Erika Hníková, kamera: Marek Janda, zvuk: Ivan Horák, Milan Petrinjac, střih: Jakub Hejna
Více o filmu: