Příběh z Tokia
Tokyo monogatari
Japonsko | 1953 | 136 minut | Psychologický
Klasické dílo klasika japonské kinematografie.
Patrně nejvýznamnějším počinem letošního Projektu 100 je uvedení díla klasika japonské kinematografie Jasudžiróa Ozua (1903-1963), s nímž se tak česká filmová veřejnost setkává v kinech poprvé (pomineme-li sporadické promítání v kinu Ponrepo nebo velkou retrospektivu na loňském karlovarském festivalu). Příběh z Tokia je přitom velmi dobrou ukázkou tvorby slavného filmaře, neboť vystihuje jeho základní téma (mezigenerační a rodinné vztahy) a naplno odráží jeho osobitý filmový styl. V minimalistickém příběhu se dva staří lidé vydávají ze vzdálené provincie do Tokia na návštěvu svých dospělých dětí. Setkávají se sice s povinnou úctou syna Koičiho a dcery Šige, za níž však cítí jisté odcizení. Předměstský lékař Koiči a kadeřnice Šige nemají čas ani chuť věnovat se starým rodičům. Ti nacházejí nejvlídnější zacházení u Noriko, vdovy po dalším synovi. Brzy po návratu z Tokia stará žena umírá a rodina se sejde u jejího úmrtního lože. I po její smrti zůstává v rodinných vztazích nepatrná, ale přece jen palčivá jizva... Dominantou filmu je civilní ztvárnění nenápadných, všednodenních situací. Děj plyne pozvolna bez zjevných kulminačních bodů. Tvůrce nehodnotí jednání postav, jen předkládá svá pozorování. A to v naprosto typickém klíči: se statickou kamerou, umístěnou v mírném podhledu (z pozice člověka sedícího na tatami), s působivou hudbou a s překvapivě autentickým hereckým projevem. Příběh z Tokia je dodnes považován za jedno z vrcholných děl japonské kinematografie. Na plátně je uveden český titul Tokijský příběh.hrají: Chishu Ryu, Chieko Higashiyama, Setsuko Hara, Haruko Sugimura, Soh Yamamura
režie: Yasujiro Ozu, scénář: Kogo Noda, Yasujiro Ozu, kamera: Yuharu Atsuta, hudba: Takanori 'Kojun' Saito
Více o filmu:
