Nová dobrodružství od tvůrců filmu Mikrokosmos. Zachycení fascinujícího příběhu migrace více než čtyřiceti druhů ptáků, z nichž každý má svůj osud.

Před několika lety měl nečekaný celosvětový úspěch novátorský umělecký dokument Mikrokosmos (1996, FP 6/97). Producentem snímku, zachycujícího čtyřiadvacet hodin života malých organismů (především hmyzu) na francouzské louce byl herec Jacques Perrin. Ten se ve snímku Ptačí svět (překlad originálu by byl nejspíše Stěhovavý národ) ujal kromě produkce i režie. Zaměřuje se tu na stěhovavé ptáky a jejich trasy. Velkorysého a náročného projektu se kromě dvou Perrinových spolurežisérů zúčastnilo dvanáct kameramanů, dvě kameramanky, sedmnáct pilotů a vystřídalo se na tři sta padesát technických pracovníků. Během tří a půl let, kdy se natáčelo ve čtyřiceti zemích světa (první záběry byly pořízeny v červenci 1998 na Islandu, poslední v Montaně v červnu 2001), bylo patentováno pět nových přístrojů, sestrojených pro monitorování života ptáků. Vzhledem k tomu, že záměrem producentů bylo vyhnout se trikovým záběrům a použít pouze autentický materiál, bylo natáčení velice obtížné. Tím spíše, že každý pták byl snímán jiným způsobem (např. pelikáni z lodí a čápi z balonu). Cílem snímku není didaktický výklad o ptácích, ale zachycení fascinujícího příběhu migrace více než čtyřiceti druhů ptáků, z nichž každý má svůj osud. Děj začíná odletem divokých hus od malé říčky na francouzském venkově. Jedna z nich uvízne v síti, z níž jí pomůže malý chlapec. Pták odlétá s kusem sítě na noze, s nímž se v závěru filmu opět vrací… Ptačí svět vypráví nejenom o migraci, ale je i filmem o životě mezi nebem a zemí, natočeným tak, že svět je víceméně vnímán z ptačí perspektivy. Cesty ptáků vedou nad obydlenými i pustými oblastmi, nad kosovskými ruinami i světovými velkoměsty, nad rozlehlými vodními i zalesněnými plochami, přes pouště, úrodné nížiny, jezera, řeky či oceány až k ledovcům. Po celou dobu je provází kamera, snímající ptactvo ze všech možných i nemožných úhlů a vzdáleností, z nadhledů i podhledů, v jakoukoliv denní i noční dobu. Obraz, provázený často monumentální hudbou a občas i komentářem (podstatnější jsou ovšem titulky, označující druhy ptáků, vzdálenosti, jež uletí, i místa odkud a kam směřují), je ukazuje v takřka neuvěřitelné rozmanitosti, různorodosti a pohyblivosti a překvapivě i v jisté bezkonfliktnosti (dojde tu jen k pár krvavějším střetům). Ptačí svět je precizně odvedeným a strhujícím dílem. Mikrokosmos zaujal především tím, že tvůrci pracovali s materiálem, jakoby šlo o hraný film, jejich dílo bylo dojímavé i napínavé, malí aktéři byli snímáni jako „herci“. V Ptačím světě se rovněž objeví několik minipříběhů (např. stařena, loučící se a po půl roce zase vítající jeřáby), ale jinak se jedná především o špičkový přírodopisný dokument.