Vzrušující příběh o pokušení, tajemství a bezradnosti v hledání lásky.

Koprodukční poetický retrofilm Kruté radosti je debutem slovenského tvůrce Juraje Nvoty, který je známý především jako divadelní režisér, ale také jako herec a dokumentarista. Komorní příběh o dospělých mužích a dospívající dívce se odehrává v roce 1933 v prostředí slovenského maloměsta. Zvolená lokace a doba ve filmu plní zejména náladotvornou funkci. Vyprávění je ryze intimní, opírá se jen o několik postav a o jejich vzájemné vztahy. Ústředním tématem filmu je vlastně hledání smyslu života ať už v lásce nebo v rodičovství. Český notář Karel si spokojeně užívá, dokud do městečka nepřijede jeho šestnáctiletá dcera Valentína, s níž se nikdy neviděl. Kvůli zdejší společnosti přemluví svého kamaráda, ředitele školy Martina, aby dívku vydával za svou neteř. Postupně však pochopí, že dcera jeho zájem a lásku velmi potřebuje a že také on potřebuje ji. Kromě rodinných vztahů hrají ve filmu důležitou roli i vztahy milostné. V jejich středu jsou kromě obou přátel také jejich další kamarád, místní lékař Gabriel, dále emancipovaná Helena, stárnoucí bohatá Ilona a nakonec i Valentína. Soubor pečlivých portrétů a zvláštní venkovská atmosféra může připomínat ruskou klasickou literaturu. Ve filmu však najdeme odkazy např. na Obchod na korze (postava staré židovské prodavačky) nebo na některá díla Dušana Hanáka (v nichž ostatně Juraj Nvota hrál). Za pozornost bezpochyby stojí hudba Ľubici Salamon-Čekovské a obrazová kvalita filmu. Kamera Jana Malíře je nepřehlédnutelná, nikoli však vtíravě artistní. Juraj Nvota spolu s rovněž debutující mladou scenáristkou Scarlett Čanakyovou často stylizují Kruté radosti až do polohy smutné komedie. Vedle Ondřeje Vetchého a slovenských či maďarských herců ve filmu vytvořil svou poslední roli moudrého pozorovatele Július Satinský.