Příběh muže, který si nevážil štěstí.

Když bylo Juanu Carlosovi Fresnadillovi, tvůrci snímku Intacto, devět let, byl na rodném ostrově Tenerife svědkem srážky dvou dopravních letounů, při níž zahynulo více než pět set lidí. Už tehdy začal přemýšlet o štěstí, náhodě a nezvratném osudu. Mnohem později se se spoluscenáristou Andrésem Koppelem inspiroval dílem italského spisovatele Prima Leviho, který přežil holocaust a který se nikdy nezbavil pocitu viny za to, že to byl právě on, kdo zůstal naživu… Takový je i Samuel Berg, člověk, který měl (a má) celý život výjimečné štěstí. Svého daru si však po zážitcích z koncentráku neváží, zahrává si s ním, nepřestává ho pokoušet a podrobovat zkouškám v podobě krutých her. Dokazuje si znovu a znovu, že (i když paradoxně není a nemůže být šťastný) má největší štěstí. K tomu ovšem potřebuje protihráče, kteří mají stejný dar a chuť do hry. Značně vyspekulovaný příběh tak připomíná bojovou hru, v níž ti, kteří mají „menší dar“, postupně odpadávají. Jen vítězové se nakonec dostanou do přepychového kasina na Tenerife, kde na ně čeká Berg a ruská ruleta. Když Samuelův bývalý asistent Federico objeví mladého bankovního lupiče Tomáse, který jako jediný přežil leteckou katastrofu, věří, že pro Berga našel konečně důstojného protivníka a možného přemožitele. Nic netušící mladík se proti své vůli dostane do podivné mašinérie, končící hrou o přežití. Mistrovou nečekanou vyzývatelkou se však překvapivě stane policistka Sára, která má za sebou rovněž tragickou zkušenost. Snímek, jehož název v překladu znamená Nedotknutelný (což souvisí s tím, že o získané štěstí lze přijít pouhým dotykem konkurenta) obestírá tajemná atmosféra a až nepříjemně gradované napětí. Důležitým prvkem filmového vyprávění je hudba jednoho z nejvyhledávanějších španělských skladatelů Lucia Godoye, pečlivě vybrané exteriéry na ostrově Tenerife, a pochopitelně výkony hlavních představitelů, z nichž nejznámější je Max von Sydow.