Mléčná dráha
La voie lactée
Francie | 1969 | 102 minut | Psychologický
Dílo, které osobitě doplňuje cyklus Bunuelových filmů - Nazarín, Viridiana, Šimon na poušti.
Dílo, které osobitě doplňuje cyklus Buñuelových filmů – Nazarín, Viridiana, Šimon na poušti (věnovaný tématům dotýkajícím se náboženských otázek). Buñuel do tohoto příběhu sice vkládá disputace o šesti základních církevních dogmatech a jejich heretických degradacích a poprvé tak přechází na pole teologie, ale to neznamená, že theologizuje. Nesnaží se podat o východiscích víry nějakou bližší, souvislejších informací, natož pochopit je jako problém. Je proto charakteristické, že o dogmatech se v Mléčné dráze diskutuje v málo přehledných útržkovitých dialozích, záměrném znejasnění, jímž se demonstruje, že zde neběží o detailní porozumění (byť z ateistického hlediska), ale o sarkastický, předem hotový soud nad úlohou – absurdně zveličenou – náboženské dogmatiky v evropských dějinách. Svět dogmatu zároveň dostává šanci odkrýt i svou přitažlivou v Buñuelově rouhavém pohledu poeticky humornou kvalitu, vycházející ze snadno ironizovatelných tajemství, jež dogmata zahrnují a v slovech pojmenovávají . . .hrají: Paul Frankeur, Laurent Terzieff, Alain Cuny, Edith Scob, Bernard Verley
režie: Luis Buňuel, scénář: Luis Buňuel, Jean-Claude Carrière, kamera: Christian Matras
Více o filmu: