Kontroverzní a skandální adaptace de Sadových románů.

Kontroverzní a skandální adaptace de Sadových románů je zasazena do Itálie v období druhé světové války. Film byl nadšeně přijat revolutujícími intelektuály, ale zároveň zakázán ve většině zemí Evropy. Poslední Pasoliniho snímek patří k nejrozpornějším dílům nejen jeho samotného, ale celé světové kinematografie 70. let. Název Saló není nijak tajemný - nazývalo se tak centrum loutkové Italské sociální republiky, která vznikla a několik měsíců existovala pod přímou německou patronací poté, co byl svržen Mussoliniho režim. Uvězněný duce byl v září 1943 osvobozen německým výsadkem. Návrat k moci však byl závislý jen na Hitlerově blahovůli. Do těchto historických reálií Pasolini zasazuje příběh svého filmu. Je však třeba zdůraznit, že režisér nevede jasně čitelnou paralelu mezi politickou situací a vyprávěným příběhem. Naopak zdůrazňuje, že soumrak moci jako by vyprovokoval zvrácené hry, které začínají ponižováním náhodně pochytaných obětí a končí jejich smrtí. Události, o nichž film vypráví, nemohly mít žádný vliv na smýšlení ostatních, protože se děly za zdmi honosné vily, odkud nepronikl jediný sten trýzněných. Podobně jako de Sade spřádal hrůzné orgie, kdy zvůle triumfovala, zatímco ctnost se kácela v prach, také zde se pořádají orgie - ovšem v brutální, nicméně vážně se tvářící a bezmála protokolární realitě. Vše, o čem de Sade snil, převádí Pasolini s šokující doslovností na plátno. Po úvodní sekvenci nazvané Předpeklí kterou je chytání budoucích obětí, následují tři "kruhy", předvádějící hrůzy přesahující i představivost Boschových obrazů. První - Kruh mánií - lze nazvat okruhem sexuálních posedlostí: pořádání zvrácených svateb i nejrůznějších perverzit ukazuje ničivé ponižování, kdy jsou lidé zbavováni vlastní vůle a stávají se jen povolnými loutkami. Základními příkazy se stává absence citových vztahů - proto jsou krutě trestána pohlazení, něžnost, láskyplné milování. Jen tak lze vytvořit předpoklad pro úspěšné pokračování: následuje Kruh hovna, v němž se na podnosech přinášejí jako vybraná pochutina lidské exkrementy, a vyvrcholení znamená Kruh krve, načrtávající v širokém rejstříku nejrozmanitější způsoby mučení i poprav... Osudy filmu byly napjaté. Zatímco v Anglii a Francii byl uveden, v Itálii a Německu byl soudně zakázán. V Itálii se zdůvodněním, že společnost ještě není natolik vyspělá, aby mohla tomuto dílu plně porozumět. Producent filmu Alberto Grimaldi byl odsouzen k podmínečnému trestu a pokutě. Saló provázela pověst pornografie a skandál umocňovaly reakce vyděšených diváků - omdlévali, ženy předčasně rodily. Když vyprchaly bezprostřední vášně, získalo Saló pevné místo v dějinách italské kinematografie. Rozdílné názory však přetrvávají dodnes.